Textovka Frystland - Záznam hry (3.)

17. srpna 2016 v 12:39 | Matt |  Textovky

Třetí část záznamu je tady! c: (Rozklikni 'Celý článek')


(185) Haňule
Ezekiel: Nemá úplně zájem opět probírat setkání s Temnými, už takhle je z toho dostatečně nervózní. Ale co bude, to bude. Prostě uvidí. Následuje Dereka k východu, zařadí se po jeho boku.
(186) Sandstar
Lumi přikývne, i když o tom pochybuje. Mohla to zvládnout, ale také nemusela. Je přeci jenom ještě mladá a proti ostříleným liščím válečníkům by stále neměla šanci. A také je furt mohla zradit Pampel.
(187) Eliška
Pampel kráčela za Derihae a Lumi, sledovala každý jejich pohyb. Byla trochu neklidná. Uměla bojovat, ale nerada, velmi nerada. Přišlo jí odporné někomu vzít život, jen tak kvůli neshodám nebo rivalitě. Trochu nervózně pohupovala ocasem a těkala očima po okolí, pak se ale zase koncentrovala na své dvě svěřenkyně.

PŘÍSPĚVKY - TEMNÁ SMEČKA (VÝCHOD):
(188) Matt
14. ledna 353, 18:00, Jeskyně Temné smečky
Byl mrazivý lednový podvečer a slunce již pomalu ale jistě zacházelo za obzor. Teplota začínala klesat pod -30°C a venku se zvedl vtíravý chladný vítr, který zalézal všem liškám stojícím před jeskyní pod huňaté zimní kožichy.
Jistě, byl přeci leden a tento měsíc vždy na Frystlandu patřil mezi ty nejmrazivější, avšak roku 353 byla zima obvzláště krutá a vzduchem se šířilo cosi zlověstného. Všude panoval podivný neklid a něco bylo zjevně v nepořádku. Zvířata to vycítila okamžitě a jak se zdálo, lidé na tom nebyli jinak. Jednoho dne zmizeli beze stopy a zanechali po sobě opuštěné město poblíž Středové propasti. Jenže jak může pět tisís obyvatel najednou jen tak zmizet? Všechno bylo špatně. Ani obloha se ve dne netvářila zrovna přívětivě a slunce se zdálo být jen nevýrazným oparem v dáli.
A proto tu teď kolem vchodu do oné jeskyně stálo tolik lišek pohromadě - Spojila je nepřízeň osudu a ze samotářů se stala velká smečka čítající okolo třiceti členů. Všichni byli prochladlí, zmatení a nejistí, ale přesto dnes i podivně šťastní. Už nemohli dál žít v norách, a proto si našli tento nový úkryt. Nové útočiště. Posledních pár hodin ho neúnavně zvelebovali a teď konečně nastala chvíle, kdy se zde mohli zabydlet...
(189) Matt
Torwah: *Nevrle pozoruje oblohu a oklepe se. Je vidět, že se chce dostat do jeskyně pokud možno co nejdříve.* Jak dlouho tu do kopru ještě budem čumět? *Nevydrží to a vztekle promluví.*
(190) Sandstar
"Hodně dlouho," zavrčí nevlídne Varis a taky se oklepe.
(191) Matt
Torwah: Fajn. Protože mě už tohle zadělaný čekání nebaví. Jdu dovnitř, zabedněnci. *Odfrkne si opovržlivě a pomalu se vydá k jeskyni.*
(192) Sandstar
Varis si odfrkne. Snad ho tam něco sežere, pomyslí si.
(193) Matt
Torwah: *Otočí se na Varise.* Máš s tím snad nějaký problém?! *Rozčílí se znovu.*
(194) Sandstar
"Neskutečně velký," řekne pohrdavě.
(195) Matt
Torwah: Vážně? *Procedí skrz zuby naštvaně a přiblíží svou hlavu k té jeho.* Něco ti povím. *Zašeptá.* Jste banda zakomplexovných tupců a je mi jedno, co si o mně myslíte. Jestli ti tohle nevyhovuje, klidně jdi a skoč si do Středové propasti, jen buď tak laskav a zavři hubu. *Skončí svůj proslov a vypadá to, že si vztek vybil již dostatečně.* A teď... Jdeš taky dovnitř, anebo tu hodláš přimrznout k zemi a stát se tak součástí zdejší půvabné krajiny? *Zakření se už s lepší náladou.*
(196) Sandstar
"Oh? Děkuji za lichotku," zazubí se. A vstoupí rychle do jeskyně.
(197) Matt
Torwah: Máš zač. *Zakření se a obloukem obejde skupinku válečníků, která u vchodu řeší, kdo bude mít v noci hlídku a zamíří si to do společné odpočívárny.*
(198) Sandstar
'Bože! Jak já ho nenávidím! Snad se z něj stane co nevidět potrava pro vrány,' pomyslí si Varis.
(199) Matt
Torwah: *S uspokojením na tváři si sedne k již plápolajícímu ohni uprostřed a znuděně si prohlíží strop jeskyně, na němž je pár netopýrů.*
(200) Haňule
Nik: Postává před vchodem do jeskyně, ale nevydrží dlouho v klidu, za chvíli začne přešlapovat na místě. Nakloní se k zemi a začenichá ve sněhu, pár vloček mu vlétne do čumáku a Nik znechuceně zatřepe hlavou. Nezaujatě poslouchá rozhovor Torwaha a Varise. Když se vydají dovnitř, rozhodne se je následovat. Veselými skoky se rozběhne za nimi do odpočívárny, po které se rozhlédne zkoumavým pohledem. Uprostřed jeskyně hoří oheň a u stropu visí pár netopýrů.
"Jůůů," vypískne nadšeně. Když se bude nudit, bude mít co lovit. Dokluše k ohništi, kde se posadí vedle Torwaha a podrbe se zadní nohou za uchem.
(201) Matt
Torwah: *S krapet opovržlivým a zároveň pobaveným úsměvem pozoruje skotačícího Nika. Dřív ho spíše rozčiloval, avšak to pouze do té doby, než pochopil, že nejspíš nemá o moc větší mozek než slepice.* Netopýři! Kdo by to byl řekl, co? Máš rád netopýry, Niku? *Táže se ho a pobaveně sleduje, jak se drbe za uchem.*
(202) Haňule
Nik: Překvapeně vzhlédne k Torovi a nepřirozeně vykulenýma očima hledí do jeho tváře. Potom trhne hlavou v gestu, které má připomínat přikývnutí. "M-hmm," zamručí jemně, "Mám je moc rád," usměje se a zasněně vzhlédne ke stropu jeskyně. "Rád jim ukusuju křídla," řekne s téměř dětským nadšením.
(203) Matt
Torwah: *Doslova s potěšením čeká na Nikovu odpověď a dle samolibého úsměvu, který se na jeho tváři rozhostí, se zdá, že ho nadmíru uspokojila už jen první věta.* Tak to je moc dobře. *Zakření se, avšak když jeho společník promluví podruhé, má už co dělat, aby nevyprskl smíchy.* To tě šlechtí. Jistě je to pro tak chytrého lišáka jako jsi ty skutečná delikatesa. *Pokračuje.*
(204) Haňule
Nik: "Je to zábava," řekne, zatímco se rozhlíží po netopýrech a pozoruje, jestli se některý z nich nepohne. Poté se otočí zpět k Torwahovi a s naprosto vážným výrazem bez jediného mrknutí oka dodá: "Měl bys to taky někdy zkusit."
(205) Matt
OSUD: Lovci do odpočívárny přinesou divně vypadající maso, které vypadá, jako kdyby několik dní hnilo na sněhu a oni ho vůbec neulovili. Nenamáhají se ho ani opéci, rozřežou ho na různě velké kusy a nahážou je na kupu. "Večeře!" zařve jeden z nich a ostatní se hned ke kupě hrnou.
Torwah: To ti věřím a ujišťuji tě, že si něco tak skvělého jistojistě nenechám ujít. *Odpoví s podobně vážným ale strojeným výrazem Nikovi a znechuceným pohledem si prohlédne večeři.* Když nejsem na lovu já, přitáhnou ty paka zetlelé pižmoní maso! No co bys na to řekl? *Zeptá se pobouřeně Nika a jde si nejistě pro svůj příděl.*
(206) Haňule
Nik: Při pohledu na maso se mu rozšíří oči a zavětří. "Mm, maso!" zavrčí s výrazem, který působí skoro jako kdyby byl v transu. Na Torovu otázku zareaguje trochu zpožděně, otočí se k němu a překvapeně zamrká. Potom škubavým pohybem hlavy přikývne. "Dal bych si čerstvou krev," posteskne si melancholickým tónem. Ale i přesto se několika rozpustilými skoky vydá pro svůj příděl masa.
(207) Sandstar
Varis se v duchu směje Nikovi. Alespoň se tu chvíli nenudí s takovým myším mozkem. Jde se nažrat.
(208) Matt
Torwah: *Donese si maso a opět se usadí poblíž Nika, avšak tentokrát mu jeho euforie nad nazelenalým masem přijde spíš nechutná. Dobrou minutu se dívá na poslední chod dnešního jídla, a když už se do něj zakousne, musí se značně nutit. Nechutná dobře, ale paradoxně je ho kupa, jelikož je z pižmoně.* Souhlasím s tebou. Nikdy bych neřekl, že mi čerstvá krev v mase bude tolik chybět. * Řekne tentokrát zcela upřímně a jen při pohledu na hroudu toho čehosi má chuť zvracet.*
(209) Haňule
Nik: Vezme si od lovců svůj příděl masa a sedne si kousek od ohně, aby si v klidu spořádal svou porci. Když se k němu Torwah přidá, nevěnuje mu žádnou větší pozornost. Šťouchne čenichem do nazelenalého kousku masa, načež dávivě zakašle. Ale i přesto jídlo zřejmě shledá uspokojivým, protože jej začne značně nekultivovaným způsobem konzumovat. Když dožere, má kousky syrového masa a tuk po celém obličeji i za ušima. Otřepe se, až se zbytky jeho večeře, které byly zachyceny na jeho kožichu, rozlétnou kolem.
(210) Sandstar
Varis se znechuceně na svůj podíl podívá a zamrká. Tohle má jako jíst? Doufá, že toto je jen dnešní smůla a že zítřek donese lepší potravu. Ale to bude k dnešní těžké době málo pravděpodobné. Musí být rád, že lovci vůbec něco donesli! A také si na to všechno bude muset zvyknout, jinak těžko přežije. Se znechucením se zakousne do masa a polkne. Stěží to nevyzvracel a znechuceně se otřepal. 'Lepší něco, než nic,' pomyslí si
(211) Matt
Torwah: Dál žvýká maso, které se ani lovci nenamáhali tepelně upravit, a tak je jeho chuť spíše pěkně odpornou pachutí. Na náladě pod psa mu zrovna nepřidávají dávivé chrhlavé zvuky, jež v tu chvíli vyluzuje jeho bláznivý společník, avšak snáší to na pohled statečně. Když však dojí a vyklepe na něj zbytky své úděsné večeře, má toho, jak se zdá, tak akorát po krk. "Poslyš, Niku. Jestli budeš ještě chvíli trousit všude okolo ten hnus, tak si mě nepřej," vyjede po něm vztekle.
(212) Sandstar
Varis se pobaveně podívá na Torwaha. No jo, holt nemá být vedle někoho jako je Nik.
(213) Haňule
Nik: Když na něj Torwah vztekle vyjede, cukne sebou a překvapeně se k němu otočí, s téměř dotčeným výrazem. "Promiň...?" omluví se s poněkud tázavou intonací, jako kdyby nebyl schopen pochopit, co udělal špatně. Potom si všimne kousku masa ležícího na zemi nedaleko od Tora, který si před chvílí vyklepal z kožichu. Natáhne k němu hlavu a jazykem jej slízne z podlahy a spolkne. Zastříhá pravým uchem a otočí se k Torovi, jako kdyby za svůj čin snad očekával pochvalu.
(214) Matt
"Omluva přijata," odtuší poněkud chladně a dívá se do jeho udiveného obličejíku. Nejspíše ani nemá cenu hádat se s ním, protože by to nikam nespělo, a tak jen zhnuseně pozoruje, jak slízává z podlahy to, co před chvílí vytřepal ze svého kožichu. "Výtečné, že ano? Jsem si téměř jistý, že jeskyně dodala tomu masu krásně zemitou chuť. Ty jsi mi ale šikovný lišák," pochválí Nika trochu unaveně, ale ve skutečnosti je mu z toho všeho opět na kbelík. Rozhodne se však využít příležitosti, mile se usměje a zašvitoří: "Nechtěl bys nášup?" S těmito slovy k němu přisune zbytek svého masa a čeká, jak bude reagovat.
(215) Sandstar
Varis je fascinovaně pozoruje. 'Chce si z toho hlupáčka udělat odpadkový koš?'
(216) Haňule
Nik: Nadšeně přikývne a vezme si od Tora jeho příděl masa. Už už se na něj chystá s chutí vrhnout, když tu se zarazí doslova uprostřed pohybu. Otočí hlavu a doširoka vykulenýma očima se rozhlédne okolo sebe. Spatří Varise, který sedí opodál. Provrtá jej intenzivním pohledem bez jediného mrknutí a potom se sladkým hlasem zeptá:
"Nechceš taky?"
(217) Sandstar
"Ne díky," řekne chladným hlasem a odvrátí pohled.
(218) Matt
Torwah: "Proč ne? Taková výborná pochoutka a Nik je ták moc štědrý," vrhne naoko udivený obličej na Varise a s potěšením se zakření na Nika.
(219) Haňule
Nik: Ještě více vykulí oči a horlivě přikývne.
(220) Sandstar
Varis: "Už jsem se najedl dost."
(221) Matt
Torwah: "Jak myslíš. Když ani nebohému lišákovi nedopřeješ tu radost, aby se s tebou podělil," sdělí mu hrozně smutně, dojatě zamrká, avšak z jeho hlasu stále zaznívá ironie. "No, vypadá to, že to maso budeš muset sníst sám. Dobrou chuť," usměje se škodolibě na Nika. Tak trochu pochybuje, že si vůbec nějaké známky nekalosti všimne.
(222) Haňule
Nik: Ještě jednou probodne Varise podezřívavým pohledem, jako kdyby nechápal, jak někdo může nestát o takovou pochoutku. Potom zacuká hlavou v podivném tiku a otočí se k Torwahovi. "Až ulovím nějakého netopýra, dám ti jeho hlavu," řekne a doširoka se zazubí. Pak se vrhne na jídlo a zhltne ho v několika málo soustech.
(223) Matt
Torwah: "Vážně nechápu, jak na něj můžeš být tak krutý," zakvílí afektovaně na Varise a s o to větším úsměvem se zašklebí na Nika. Jeho úsměv se však změní v částečné zděšení ve chvíli, kdy jako odměnu za jeho dobrodiní Nik navrhne, že až příště uloví netopýra, dá mu z něj hlavu. "To nebude potřeba. Vím, jak moc jsi hodný, ale přece by sis neupřel to nejlepší z netopýra," vyvlíká se z maléru neobratně. "Tedy, nejlepší hned po výtečných křupavých křidýlkách," dodá ještě spěšně a sleduje, jak jeho příděl mizí v Nikově tlamičce.
(224) Sandstar
"Krutý? Prosím tě. Vždyť musí být rád za masíčko navíc!" mrkne Varis
(225) Matt
Torwah: "No to je také pravda," zakývá trhaně hlavou a trošičku tím paroduje jistého šíleného lišáka. "Viď, pašáku?" otočí se znovu blahosklonně na Nika.
(226) Haňule
Nik: Zhltne poslední kousek Torova přídělu masa a tázavě zakmitá pohledem mezi svými dvěma společníky. Poté si zadní packou otře tuk z čumáku. "Hm... Víte, co je nejlepší na netopýří hlavě?" zeptá se a nepřítomně zírá kamsi skrz Torwaha.
(227) Matt
Torwah: Už ho z Nika začíná brnět hlava, avšak touha dělat si z něj šoufky je silnější než touha trvale ho ignorovat. "To vskutku nevím," prohlásí procítěně a sleduje lišákovy vytříbené způsoby. "Možná ta výborná slizká očička? Žblemcavý mozeček?" přemýšlí nahlas a u toho po Nikovi stále pokukuje. "Ah, obávám se, že jsem stejně v koncích. Poradíš mi?" poprosí ho zdrceně.
(228) Haňule
Nik: Na Torovy odhady jen mírně zavrtí hlavou. Potom se na něj doširoka usměje a nadšeně oznámí: "To, jak jeho zuby křupou mezi zubama."
(229) Sandstar
Varis se zaraženě podívá na Nika. 'Co to sakra mele?'
(230) Matt
Torwah: Opětuje Nikovi krásně zubatý úsměv a při jeho poznámce o netopýřích zubech se trochu zděsí, ba ho to dokonce na moment dokonale vyvede z rovnováhy. "Tak zoubečky to byly! To jsem přesně chtěl říci," řekne po odmlce s dobře předstíraným nadšením. "No tak to se potom nedivím, že jsou křidýlka s mozečkem až na druhém místě!" podotkne posměšně a zvedne se.
(231) Haňule
Nik: S vážným výrazem kývne hlavou. Potom odvrátí pohled od Tora a zahledí se do ohně. Chvíli do něj intenzivně zírá, když tu se pár plamenů zvedne do výšky a vytvoří se z nich obrazec netopýra mavajícího křídly. Nik se spokojeně usměje a na chvilku svým výrazem vzdáleně připomíná normální lišku. Nebo spíše malé lišče.
(232) Matt
Torwah: Notnou chvíli pozoruje, jak spokojený Nik vytváří z ohně netopýra a upřímně ho to i vcelku ohromí, avšak po chvíli se pomalu vydá kamsi do útrob jeskyně. "Jdu si odpočinout," zamumlá a doufá, že se ho Nik nerozhodne následovat.
(233) Haňule
Nik: Koutkem oka zašilhá na odcházejícího Tora, ale nevěnuje mu žádnou větší pozornost. Místo toho se soustředí na plameny. Pošle svého ohnivého netopýra přímo proti těm opravdovým, kteří před ním zděšeně ulétnou na druhý konec jeskyně. Nik se tiše zachichotá.
(234) Matt
OSUD: Netopýři na stropě se vyděsí a začnou dezorientovaně poletovat po celé jeskyni.
Torwah: Zděšeně vykulí oči, protože vůbec netuší, co se v tu chvíli stalo, jelikož byl zrovna otočený k Nikovi zády. Poměrně brzy mu však dojde, že v tom má prsty on, a tak se na něj rozčileně obrátí a s funěním dopochoduje až k němu. "Co se to tady děje?" zeptá se ho naštvaně.
(235) Haňule
Nik: Fascinovaně sleduje, jak netopýři začnou létat po celé jeskyni. Když k němu přiběhne Torwah, cukne sebou a nevinně zamrká. "Jen jsem si hrál s netopýry," zašvitoří.
(236) Matt
Torwah: "Aha, tak ty sis hrál," vykřikne poněkud hystericky, cuká mu levé oko a snaží se ze všech sil, aby po něm znovu nevyjel. "Tak si příště hraj trochu jinak, ano?" pokusí se o úsměv a pozoruje netopýry, kteří se mezitím jakžtakž zklidnili. "Teď už potřebuju klid dvojnásobně," konstatuje a znovu se vydá pryč.
(237) Sandstar
Varis se tiše zasměje. Bylo mu jasné, že Torwah se co nevidět naštve na ubohého Nika.
(238) Haňule
Nik: Překvapeně hledí na Tora a potom škubavě přikývne. Pozoruje odcházejícího lišáka, dokud se mu neztratí z dohledu ve tmě. Potom se zvedne a bezstarostně odskáče na druhý konec jeskyně, kde začne čuchat u země a zkusmo hrábne předníma tlapkama do podlahy.
(239) Matt
Torwah: Dojde až do brlohu pro lovce a válečníky a tam si konečně spokojeně lehne. "Ó, blažený klide," povzdychne si a potěšeně naslouchá okolnímu klidu. "Tady není žádný pomatený Nik a otravný Varis!"
(240) Sandstar
Ale Varis se zneviditelnil a tiše ťapkal za Torwahem. Zviditelnil se před ním, jakmile si lehl. "Já to slyšel."
(241) Haňule
Nik: Ještě chvíli hrabe na temném konci odpočívárny, kam sotva dopadá světlo ohně, poté jej to přestane bavit, protože nenarazí na nic zajímavého. Vyskočí a odkluše do brlohu lovců a válečníků. Ignoruje ostatní a rozhlédne se po místnosti. Oči mu poněkud škubavě těkají po okolí. Po chvíli si vybere místo u stěny, kde se stočí do klubíčka, položí si hlavu na svůj ocas a chystá se ke spánku.
(242) Matt
Torwah: Vyleká se, když se předním náhle objeví Varis, ale nedává to moc najevo. "A jsi si vědom toho, že je mi to vcelku ukradené?" zašklebí se provokativně a dál v klidu leží, i když je vidět, že z jeho přítomnosti není zrovna dvakrát nadšený. O to víc se jeho nespokojený obličej protáhne, když se nakonec dostaví i Nik. "Doufám, že aspoň tenhle už bude zticha," pošeptá Varisovi tak, aby to druhý lišák neslyšel a pozoruje ho.
(243) Sandstar
"Líbí se mi tvůj nespokojenej výraz, hah," zazubí se Varis.
(244) Haňule
Nik: Zastříhá ušima, ale nic neřekne, ani neotevře oči.
(245) Matt
Torwah: "Všechno je mi jedno," pokusí se mu vcelku špatně zvoleným tónem namluvit. "Klidně si tady poskakujte po jeskyni, plašte netopýry a žerte zetlelé maso. Já si tady budu spát a nic mi v tom nezabrání," řekne a v průběhu mluvy nechtěně zvýší hlas, takže poslední dvě věty mohl dost dobře slyšet i Nik.
(246) Sandstar
"Jak chceš," zazubí se. "Hodně štěstí při usínání."
(247) Haňule
Nik: Otevře oči a probodne Tora pronikavým pohledem svých nepřirozeně vytřeštěných očí. Přesto ale nic neřekne, jen se pootočí a znovu si lehne. Zavře oči a začne si nepřítomně ožužlávat ocas.
(248) Sandstar
Sandstar: Varis poklidně zavře oči, ale stále dává pozor.
(249) Matt
Torwah: "Chci. A velmi ti děkuji za milé přání," procedí skrz zuby a zavrtí se na podestýlce. Po chvíli se mu začnou klížit oči a on poklidně usne.
(250) Sandstar
Varis po nějaké době konečně usne.
(251) Sandstar
I Veri (léčitelka Temnejch, ať nám tam všichni nepoumíraj %D) jakmile urovná svoje bylinky, jde konečně spát. Díky únavě usne rychle.
(252) Matt
15. ledna 353, 8:30, Jeskyně Temné smečky
Po noci přišlo ráno, které nebylo o mnoho teplejší. Teplota se pohupovala okolo -28°C a během posledních pár hodin napadalo venku tolik sněhu, že ho lišky na některých místech mohly mít až do půlky tlapek. Slunce se opět vznášelo v dálavách, přikrylo se podivným mlhavým oparem a hřálo opravdu pramálo.
Do takového rána se smečka probudila. V jeskyni sice bylo o něco tepleji a pár lišek už stačilo znovu zažehnout ohně, avšak i přesto zde nebylo tak teplo, jak by si spousta z nich přála, což bylo zároveň i příčinou mrzuté nálady společně s dnešní velkou událostí - setkáním smeček u severního mostu (na jeho západní straně) přes Středovou propast. Delegace smeček se tam měly sejít přibližně za tři hodiny a pokojně prodiskutovat celou záležitost spojenou s opuštěným městem lidí, ale kdo ví, jak to celé nakonec dopadne?
(253) Matt
Torwah: Ráno se probudí, stále ještě rozespale otevře oči a pomalu se posadí. Chvíli spokojeně zírá do tmy a užívá si toho úžasného ticha, avšak poté už se zvedne a vydá se do odpočívárny, protože i v brlozích je odtamtud vidět zřetelné světlo plápolajícího ohně. Sedne si tedy blízko k němu a zahřívá se.
(254) Haňule
Nik: K ránu ještě spí, leží na zádech a v tlapkách mu ze snu škube. Náhle se probudí, prudce se převalí na břicho a trhaným pohybem se rozhlédne okolo sebe. Zřejmě ho to, co spatří, uspokojí, protože se s klidem posadí a podrbe zadní nohou za uchem. Poté vyskočí a zlehka dokluše do společné odpočívárny, kde se usadí nedaleko od ohně a cukavě se rozhlíží po osazenstvu místnosti.
(255) Sandstar
Varis se už konečně taky probudí. Spáč jeden! Protáhne se a s myšlenkou, co asi všichni budou dělat za blbosti, se vydá k odpočívárně.
(256) Matt
OSUD: Scéna ze včerejšího večera se opakuje. Lovci opět do odpočívárny přitáhnou zbytek masa z pošlého pižmoně, avšak tentokrát ho aspoň napíchnou na rožeň a opékají nad ohněm, i když ani tak nevoní zrovna vábně.
Torwah: Má na tváři docela spokojený otupělý výraz až do chvíle, kdy ve své bezprostřední blízkosti spatří maso ze včerejška. "Bůh nás ochraňuj," zamumlá si spíše pro sebe pohoršeně, avšak jeho nálada se zlepší v momentě, kdy do odpočívárny přiklusá Nik. Je skoro nabíledni, že ho zase bude otravovat, a také že skoro hned promluví: "Tak co, Niku? Už sis dnes spoza ucha vydrbal blešky?" usměje se falešně a u toho pozoruje Varise, který zrovna vchází do místnosti.
(257) Sandstar
Varise udeřil pach masa pižmoně. Zavrtí hlavou. Copak asi žerou ti Mrační? Taky něco takového, či mají štěstí? Pomyslí si a posadí se.
(258) Haňule
Nik: Vykulí oči a podívá se přímo na Tora. Na jeho tváří se objeví něco, co skoro připomíná pohoršený výraz. "Nemám blechy," prohlásí přesvědčeně.
(259) Matt
Torwah: Snaží se ze všech sil ignorovat nepříjemný pach, jenž se z masa line, a proto je vděčný, když mu Nik odpoví. Jeho výraz je opravdu k popukání. "Ah? Vážně?" zatváří se velmi překvapeně. "Tak proč se tam tedy drbeš? Chceš si snad odtamtud vydloubnout zbytek včerejší výtečné večeře?" pokračuje dál sladkým a zároveň jedovatým hlasem.
(260) Sandstar
Varis poslouchá rozhovor mezi Torwahem a Nikem. 'O co se to u všech blech pokouší Torwah? To se tak moc nudí?'
(261) Haňule
Nik: Zmateně na Tora zamrká a nakloní hlavu ke straně, jako kdyby o něčem intenzivně uvažoval. Potom se zeptá: "Copak tebe nikdy nesvědilo za uchem?"
(262) Sandstar
Konečně se za nimi odhodlí jít i Veri. Bylo vidno, že se moc nevyspala.
(263) Matt
OSUD: A tak se maso po chvíli dopeče a lovci se tentokrát po jeho rozřezání kupodivu namáhají a donesou každému jeho příděl.
Torwah: Zabručí na lovce něco, co je na hony vzdáleno pochvale a ukousne si kus nazelenalého masa, které chutná jen o chlup lépe než včera. Když uvidí, že do místnosti vchází jejich léčitelka, pozdraví ji strohým kývnutím. Nic moc proti ní zatím nemá, jelikož ani neměl možnost promluvit si s ní. "Nesvědilo, ale myslím, že Varise ano. Nechceš ho jít podrbat za to, že byl včera tak hodný a nechtěl, aby ses ochudil byť jen o kousek masa, které jsem ti tak milostivě daroval?" zeptá se ho strojeně a vrhne zlomyslný pohled na Varise. Teď je jasné, o co mu celou dobu šlo.
(264) Sandstar
Veri se podívá na maso. 'Stejný maso jako včera.' "Divím se, že po tom ke mně ještě nikdo nepřišel s bolestmi břicha." Varis probodne Torwaha pohledem. "Ale, ale... Copak si myslíš, že jsem tak neschopný? A co když já ty blešky mám? Chceš, aby je chudáček Nik také chytil?"
(265) Haňule
Nik: Provrtá Tora pronikavým pohledem, poté se obrátí k Varisovi. Chvíli na něj beze slova zírá a pak se jeho oči vrátí zpět k Torovi. "Tebe vážně vůbec nikdy nesvědilo za uchem?" zeptá se s velmi překvapeným výrazem, jako kdyby mu už jen tak myšlenka připadala naprosto absurdní.
(266) Matt
Torwah: "Taky už mě něco podobného napadlo. Pokud tě to maso ovšem nezabije až ve chvíli, kdy se dostatečně rozloží v žaludku," ušklíbne se na Vertu a dloubne znechuceně tlapou do své snídaně. "Neschopný? Upřímně si přesně tohle myslím," odvětí hned na to Varisovi a záměrně si nebere servítky. Je mu ukradené, co si o něm kdo myslí. Poté už se znovu věnuje jen a jen mile přitroublému Nikovi: "Ne, vážně vůbec nikdy. Jen občas pod čumákem a tam mě vždy podrbe můj osobní netopýr," praví zcela vážně a v duchu se mu opět vysmívá.
(267) Sandstar
Varis agresivně zavrčí na Torwaha. Nebude trvat chvíli a probadne zuřivosti. 'Prej neschopný! A osobní netopýr!' Veri se mezitím všem tiše směje. Taková podívaná hlupáků stojí za to.
(268) Haňule
Nik: Nechápavě nad Torem zakroutí hlavou. "Pod čumákem? To je divné. Jak s nimi tedy komunikuješ?" Zaujatě na druhého lišáka hledí v očekávání odpovědi. Vypadá to, že ho to skutečně zajímá, protože se ještě ani nezačal věnovat svému masu.
(269) Sandstar
Varis zamrká. "No? Svěř se. Netopýři mohou být užiteční! Tohle si přeci nemůžeš nechat pro sebe~"
(270) Haňule
Nik: Pohlédne na Varise a protočí oči. "Ale ne s netopýry, přece. Netopýři narozdíl od nich neumí mluvit," řekne, jako kdyby to byla naprostá samozřejmost.
(271) Matt
Torwah: "Oh, ani nedokážu slovy popsat, jak mi z toho žalem puká srdce, ale to vám sdělit nemohu. Je to dlouholeté rodinné tajemství," povzdychne si a ukousne si rychle kus masa, aby se nerozesmál. Efekt se dostaví okamžitě - Je tak odporné, že se z toho zakaboní. "Ale dost už toho. Možná bychom teď mohli probrat, jak dnes vyřešíme tu věc s Mračnými. Přeci jen, na tom nám záleží všem," napadne ho po kratší odmlce a zle se pousměje.
(272) Sandstar
"Takže jinými slovy s nimi máš společnýho jedno velký nic," řekne Varis. Veri se mezitím znechuceně pustila do masa
(273) Haňule
Nik: Nechápavě zavrtí hlavou nad tím, jak jsou oba jeho společníci divní. Potom obrátí svou pozornost ke své snídani a se vší chutí se do něj pustí. Zanedlouho má kusy masa po celém kožichu. Když se Torwah zmíní o Mračných, zvědavě vzhlédne. "Zabijeme je?" zeptá se s nadšenými jiskřičkami v očích.
(274) Sandstar
"Roztrháme je na kousíčky!" řekne Varis a zakousne se do masa. Doufá, že po tom nebude zvracet.
(275) Matt
Torwah: "Jak moc mi křivdíš, ale dobrá, nebudu se s tebou přít," povzdechne si směrem k Varisovi a přinutí se sníst ještě pár soust z pižmoně, aby neměl na setkání smeček hlad. Pak už jen naslouchá, co navrhují jeho společníci a pro jednou ho to velmi potěší. "Také jsem o tom přemýšlel," připustí stále s úsměvem a oblízne si krev z tlamičky. "Myslím si dokonce, že to je nejlepší řešení, avšak chtělo by to nějakou lest," navrhne s vysokým uspokojením a hned mu maso chutná o něco více.
(276) Haňule
Nik: Jeho tvář se ještě víc rozzáří a nadšením doslova nadskočí. "Co kdybychom způsobili lavinu a shodili je do Středové propasti?" Zářivě se usměje.
(278) Matt
Torwah: Dál požírá maso, avšak po chvilce zjistí, že už do sebe nenasouká ani o kousíček víc, a tak ho odkopne směrem k Nikovi, aby si pochutnal. "Lavinu?" zopakuje zamyšleně a v očích se mu zračí jiskřičky spokojenosti. "To zní úžasně, ale jak by jsi to chtěl provést? U severního mostu nejsou žádné hory," odpoví nakonec skepticky a dodá: "Navíc by při tom moc netrpěli, no ne?"
(279) Sandstar
Veri zaujatě poslouchá, ale nic nenavrhuje. "Ať se stane, co se stane, moc si neubližte, moc léčivých bylin a pavučin nemáme." Varise fascinuje Nikův návrh. Poprvé souhlasí s Torwahem. 'Jak by to chtěl sakra provést?'
(280) Haňule
Nik: Trochu posmutní a svěsí hlavu. Potom se ale zase s úsměvem napřímí. "Třeba, kdybychom měli štěstí, by se utrhl kus ledu u propasti, na kterém by stáli," na chvilku se zamyšleně odmlčí, potom se jeho úsměv ještě rozšíří a spiklenecky se nakloní blíž k ostatním. "A kdybychom měli ještě větší štěstí, viděli bychom, jak se nádherně rozmáznou na dně propasti," zatetelí se nadšeně.
(281) Matt
Torwah: "Neměj starosti. Jediný, kdo si ublíží, budou Mrační a těm už potom ani kupa bylinek nepomůže," odpoví Vertě a zakření se nad tou úžasnou představou a jejich velkým triumfem. Hned na to ho však z přemýšlení vyruší nápad, jenž se zrodil v Nikově pomatené, ale zároveň i trochu geniální hlavince. "Nebo nemusíme čekat na štěstí a trochu tomu ledu pomůžeme," podívá se významně na všechny okolo, a pak na oheň. "Myslím, že mi bude stačit jejich řev a křupání kostí, které se bude všude rozléhat ozvěnou," zasměje se bezcitně a poplácá Nika po zádech.
(282) Sandstar
Veri: "A taky by bylo úžasné zničit jejich zásoby bylinek," pousměje se. "Ale to už by bylo moc. Těším se na jejich zoufalé výrazy."
(283) Haňule
Nik: Trhaně přikývne a s dětským nadšením se rozesměje. Vzápětí mu však zaskočí kousek masa, když ho Torwah poplácá po zádech, takže na chvilku dávivě kašle, než může nadšeně vyskočit na všechny čtyři a poskakovat kolem jako na pérkách. "Už se tak těším!"
(284) Matt
Torwah: "Zničit bylinky jim můžeme potom. Až se zbavíme té jejich delegace, v jeskyni jich zbyde výrazně méně, a pak už bude jen stačit zakroutit jim krkem," zasní se a se smíchem zlomí pižmoní kost, aby tak napodobil, co se stane s jejich krky. "Jsem na tom stejně jako vy. To bude úžasné. Ale pokud je potom chceme překvapit, možná bychom tam měli vyrazit s předstihem, co vy na to?" přemýšlí a u toho na ně tázavě hledí.
(285) Sandstar
Varis:"Nemám s tím problém."
Veri:"Já také ne."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama