Textovka Frystland - Záznam hry (4.)

17. srpna 2016 v 14:12 | Matt |  Textovky


Čtvrtý záznam hry. Doteď jsem si myslel, že blog.cz nemá nijak omezený počet znaků v článku, ale včerejšek mě bohužel přesvědčil o opaku. :D (Rozklikni 'Celý článek')


(286) Haňule
Nik: Poskakuje okolo ohně a když se zmíní o zabíjení zbytku smečky, vypískne samým blahem. "Ano, ano!" zuřivě pokývá hlavou.
(287) Sandstar
Varis: "Ovládneme celou zem!"
(288) Matt
Torwah: "Tak v tom případě pojďme," vyzve všechny, co s nimi mají jít. "Dnešní den bude opravdu plný zábavy," usměje se znovu a škodolibě dodá: "Tedy, jak pro koho."
(289) Haňule
Nik: Rozesměje se a rozběhne se do chodby. Několika skoky opustí místnost. Prokluše kolem stanoviště hlídky a zastaví se až před vchodem do jeskyně.
(290) Sandstar
Veri je těsně za ocasem Varise. Za nedlouho jsou před jeskyní. Jsou plní napětí
(291) Matt
Torwah: Také dojde před jeskyň a zarazí se. "Tolik sněhu? Neodvažuji se ani odhadovat, jak moc nás to zbrzdí," konstatuje vzteky bez sebe a snaží se uklidnit.
(292) Sandstar
Veri: "Raději se uklidni," zavrčí na Torwaha.
(293) Haňule
Nik: Sníh ho zjevně neznepokojuje, protože vyskočí a tlapkami se zaboří hluboko do závěje. Tiše se zahihňá.
(294) Matt
Torwah: "Fajn. Budu se snažit," zafuní naštvaně na Veri a pomalu se začne probojovávat sněhem vpřed, čímž i proráží cestu pro ostatní. "Necivte jen a pohněte zadnicemi," oboří se na ně, čímž úplně zkazí případný dojem z toho, že se rozhodl jít první.
(295) Haňule
Nik: Vesele se vysokými skoky pohybuje sněhem. "Čím víc sněhu, tím snadněji se utrhne led," prohlásí se spokojeným úsměvem.
(296) Sandstar
Veri chce něco utrousit na Torwaha, ale raději se mlčky vydá za ním.
(297) Matt
Torwah: Dál se namáhavě brodí sněhem kupředu a sem tam se ohlédne, co dělají ostatní, přičemž nejčastěji hledí opět poněkud posměšně na Nika. "To máš jistě pravdu. A kdybychom se rozhodli led trochu naprasknout už předem, sníh všechno zakryje," pochválí si překvapivě vcelku pozitivně. "Baví tě skákat ve sněhu?" zeptá se ho ještě prakticky ihned, aby se nějakým způsobem zabavil.
(298) Haňule
Nik: Stále poskakuje a potěšeně sleduje, jak se mu tlapky boří do závěje. "Mh-m," přitaká tiše, "Měl bys to taky zkusit," dodá potom sladkým hlasem.
(299) Matt
Torwah: Dál ho pozoruje a snaží se držet pravidelný krok, aby se kvůli jeho případné slabosti nemusel vepředu namáhat někdo jiný. "Ne, díky," odtuší trochu chladně. "Dám vědět, až mi to můj drbací netopýr odsouhlasí. Jinak bych ale milerád skotačil s tebou, to si nemysli," prohodí ironicky podobně sladkým hláskem.
(300) Haňule
Nik: Zavrtí hlavou nad Torovou neochotou. "Jsi vážně divný."
(301) Sandstar
Varis se spokojeně pousměje. 'Další, kdo si myslí, že je divný! To je skvělé.'
(302) Matt
Torwah: Když Nik zavrtí hlavou a řekne na jeho účet, že je divný, zpočátku si to nebere k srdci, ale jakmile se Varis přidá se svým úsměvem, rázem je oheň na střeše. "Neřekl bych, že problém je ve mně," stojí si za svým nabubřele, avšak zatím ještě mluví klidně. "Kdyby mi jistí dva pitomci konstantně nelezli na nervy, mám teď nad hlavou svatozář," zvýší nepříjemně hlas a při brodění se na pár vteřin otočí, aby jim věnoval navztekaný pohled.
(303) Sandstar
Varis: "Opravdu? Prosím tě... Ty bys nad hlavou neměl svatozář, i kdybys měl denně dokonalou hostinu. A své osobní netopýry."
(304) Haňule
Nik: Udiveně se ohlédne na Tora a zaškube mu v uchu. "To přece není naše vina, že tě obtěžují," řekne dotčeně a zamračí se. Potom obrátí svou pozornost ke sněhu, kousek jej tlapkou vyhodí do vzduchu a překvapeně vypískne, když mu dopadne na obličej.
(305) Sandstar
Veri se uchichtne při pohledu na Nika. Tento hlupáček ji vždy připadal roztomilý.
(306) Matt
Torwah: Když opět dotčený Nik řekne, že oni za to nemohou, jen protočí panenkami. "To jistě nemůžete, ale představ si, že jeden z těch dvou pitomců si své hlouposti dokonce ani není dost dobře vědom. Co by jsi tomu řekl?" zeptá se ho velmi pohoršeně a otráveně pozoruje, jak skotačí ve sněhu.
(307) Haňule
Nik: "Hmm..." zamručí tiše. Poté upře pohled svých vykulených očí kamsi do vzduchu za Torova záda. Chvíli se zdá, jako kdyby tam pozoroval cosi, co ostatní nevidí, než zaostří zpět na lišáka. Usměje se. "To je v pořádku. Oni ti nic nevyčítají."
(308) Matt
OSUD: Delegace se dostala až na kraj Juonijského hvozdu. Teď už stačilo jen projít jím, bez újmy přejít zamrzlou řeku Plagu a brzy budou mít severní most přes Středovou propast na dohled.
Torwah: Stále je ještě otočený na Nika a když vidí, že zírá kamsi před něj, pro jistotu se také otočí, ale ke svému údivu tam nic nevidí. "Někomu tu viditelně hrabe. A já to nebudu," zamumlá si pro sebe sotva slyšitelně. "Já vím. Ona jim to totiž jejich hloupost ani nedovoluje," odpoví s ještě větším úsměvem bláznivému lišákovi a zírá u toho na hvozd. "Mám takový dojem, že u propasti brzy dojde k náhlému oteplování. K velké smůle Mračné smečky," sdělí svým společníkům se znovu nabytou dobrou náladou. "Dnes je náš den a nikdo nám ho nepřekazí."
(309) Haňule
Nik: Pohlédne na Juonijský hvozd rozkládající se před nimi a v levém oku mu zacuká. Škubne hlavou a tiše se zasměje. "Nemůžu se dočkat, až uslyším křupání jejich kostí," zatetelí se nadšeně.
(310) Sandstar
"Nejsi sám," zasměje se ďábelsky Veri. "Bylo by přenádherné, kdyby se nějací napíchli na nějakej ostrej šutr." Zase dala prostor svým krvavým fantaziím.
(311) Matt
15. ledna 353, 10:45, Planina za řekou Plaga
Teplota se oproti ránu trochu zvýšila - Nyní mohlo být venku okolo -26°C, přestože vítr, který se ráno trochu zklidnil, se nyní shlukoval do občasných silných poryvů.
Delegaci Temné smečky se úspěšně podařilo přejít Plagu pokrytou ledem a nyní pokračovala dál k severnímu mostu přes Středovou propast, jenž už byl nyní v dáli trochu vidět.
(312) Matt
Torwah: Oproti začátku jejich cesty už zvolnil částečně kvůli vyčerpání tempo, ale v momentě, kdy se na obzoru objevil tolik očekávaný cíl, opět zrychlil. "Vypadá to, že si Mrační díkybohu nepřivstali," konstatuje s úlevou a natahuje krk, aby se ještě ujistil. Nic však nenasvědčuje opaku, a tak se mu na tváři opět mihne dobře známý spiklenecký úsměv a pokračuje: "Tak jsme se dočkali. Konkurence bude pryč a celý ostrov ode dneška patří nám."
(313) Sandstar
"Konečně!" vydechne úlevně Varis, když spatří cíl. Už začínal mít pocit, že ta cesta je nekonečná. "Copak, unavenej z cestičky?" zašklebí se na něj Veri. Varis na ni zavrčí. "Každopádně si musíme pohnout, mohou být už na cestě," mrskne ocasem Veri.
(314) Haňule
Když se před nimi objeví jejich cíl, zrychlí tempo a doširoka vykupenýma očima hledí přímo před sebe. "Už tam budeme, už tam budeme!" vypískne s radostí.
(315) Matt
Torwah: Naslouchá zbylým členům smečky; tentokráte mu díky všeobecné radosti nepřipadají tak otravní jako obvykle. Přes to všechno si však ke svým souputníkům dovolí pár poznámek: "Unavení jsme jistě všichni, ale na tom teď pramálo záleží," snaží se k údivu sebe sama urovnat menší spor mezi Vertou a Varisem. "Nikdo nemá náladu vás dva poslouchat, tak držte laskavě klapačky," dodá hrubě, aby snad nepůsobil jako slaboch. "Nepovídej. To bychom bez tebe jistě nevěděli," poznamená uštěpačně na povyk, jenž tropí Nik a pozoruje, jak také zrychlil.
(316) Sandstar
"Tak nás neposlouchej. Není to tak těžké," zavrčí Veri. Varis: "Fakt už toho radši nechme, ještě se pozabíjíme navzájem místo Mračný smečky."
(317) Haňule
Nik: Nevěnuje pozornost sporu mezi Vertou a Varisem, jen se ohlédne na Tora a vesele se zazubí.
(318) Matt
Torwah: "Prosím? Neposlouchej? Není to tak těžké?" zopakuje teď už značně rozladěně úryvky z Vertiny výtky. "Tvoje poznámky okořeněné Varisovými protesty vážně přeslechnout nejdou," oponuje jí a vrhne na ni jeden ze svých nevraživých pohledů. "Správně. Nechte mě teď být. Chci se nabažit atmosféry nastávajícího velkého vítězství," přitaká pro jednou Varisovi a poznámku o zabíjení pro jistotu ignoruje, jinak by musel vyletět z kůže. Raději se znovu zaměří na Nika, který mu docela dokáže zvednout náladu, když zrovna neplácá nesmysly.
(319) Sandstar
'Abych mu nedala jedovatý kytky, zmetkovi.' Utrousí si pro sebe v duchu Veri. Má teď větší chuť se na nějakého nepřítele vrhnout a vyrvat mu střeva z těla. Byť je to léčitelka, má velmi dobré bojové schopnosti.
(320) Haňule
Nik: Zamrká na Tora, potom prohlásí: "Doufám, že jich zabiju sedm a jednomu ukousnu nohu."
(321) Matt
OSUD: Tato krátká cesta ubíhala poměrně rychle, a tak brzy delegace Temné smečky došla až k severnímu mostu, který už viditelně okusil zub času. Je postaven z velkých kamenných kostek, jež už dávno porostl lišejník a podpírá ho šest ornamenty zdobených pilířů. Na obou jeho stranách stojí sochy dvou žen se zavázanýma očima vzpínající své ruce k nebi v tiché modlitbě a tudíž to celé působí velmi majestátním, leč zároveň i melancholickým dojmem.
Torwah: Obdivně si prohlíží most, před nímž stanuli a raději se neohlíží, aby nemusel spatřit Vertin obličej, jenž nyní jistojistě nepůsobí moc přívětivě. "Proč zrovna sedm?" zeptá se Nika trochu nepřítomně a pokračuje po mostě na západ. Cestou ho sice napadne kouknout se do propasti, ale jakmile uvidí její hloubku, radši se přestane naklánět a nadobro upustí od podobných pitomostí.
(322) Haňule
Nik: Pohled jeho vytřeštěných očí trhaně těká přes most a sochy žen. "A proč ne sedm?" zeptá se Tora. Poté se přiblíží na kraj propasti a pohlédne dolů. "Fíha," vydechne, když spatří tu hloubku.
(323) Sandstar
"Jejich smrt je již jista," pousměje se Veri při pohledu dolů. Varis si mezitím prohlíží sochy žen. Odjakživa ho ti dvounozí tvorové fascinovali. Ani ho nenapadne shlížet dolů.

PŘÍSPĚVKY - ZÁPAD, TERITORIUM MRAČNÉ SMEČKY (SETKÁNÍ SMEČEK):
(324) Matt
OSUD (Temná smečka): Na druhé straně se v relativní blízkosti mostu nachází kamenný kruh s vytesanými ornamenty identickými s těmi na pilířích a pár metrů od něj stojí mohutný zasněžený dub, jehož listy z neznámého důvodu na podzim neopadaly a dosud se krásně zelenají. Jsou na místě. Zde se bude konat setkání smeček.
Torwah: "No, třeba bude sedmička naše šťastné číslo, ale pokud se plán zdaří, všichni se rozmáznou dole v propasti a nebude nutné nikomu ukusovat nohu," zakření se a pomalu směřuje ke kamennému kruhu. "Správně. Jejich osud bude zpečetěn," přizvukuje Vertě se značným potěšením a obhlíží, kde by bylo vhodné ledu trochu napomoci.
(325) Haňule
Nik: Skáče za Torem ke kamenému kruhu s vytesanými ornamenty. "Když já bych moc chtěl někomu ukousnout nohu," posteskne si melancholicky, zatímco se trhaným pohybem rozhlíží okolo po zemi a prohlíží si led.
(326) Matt
Torwah: Dál chodí okolo, zkoumá terén a mnohokráte zabloudí pohledem k olistěnému stromu. "To je zvláštní, že je na něm listí. Jako kdyby na něj roční období neměla žádný vliv," prohodí a dál ho aspoň zpovzdálí zkoumá. "No, možná bychom jednoho z nich mohli zachránit,a pak mu uhryzat rovnou všechny čtyři. Nejsme přeci troškaři," ujistí Nika a oddává se té úžasné představě. "A teď rychle k našemu plánu - Kde ho provedeme?" promluví hlavně k Vertě a Varisovi, jelikož od ostatních ani nečeká žádné oslnivé nápady. Není to sice tak, že od těch dvou by je čekal, ale aspoň sem tam zapojí mozek.
(327) Sandstar
Veri: "Há?" nakloní hlavu. "A já, že ten plán máte aspoň promyšlený, když jste si ho vymysleli." Zaboří drápky do země. Varis raději mlčí.
(328) Haňule
Nik: "Dobře," nadšeně přikývne v souhlasu s Torovým plánem. Poté pohlédne na výklenky, které se naklánějí nad propast. Přiblíží se k jednomu z nich a zkusmo tlapkou dupne do ledu, který jej pokrývá. "Hmm," zamručí, "Nešlo by to někde tady?" zeptá se zamyšleně.
(329) Matt
Torwah: "No dovol? Plán máme, jen se musí doladit. Když se ti to nezdá, zkus vymyslet lepší a až potom kritizuj ten náš," odsekne tvrdohlavě Vertě a tvář se mu zkřiví hněvem. Podívá se na Varise a má sto chutí něco na jeho mlčení říci, avšak nakonec od toho díky Nikovi upustí. "Ukaž?" popojde k němu se zájmem a hlas má pořád trochu rozladěný. "To vypadá nadějně," pochválí ho pro jednou zcela bez jakýchkoliv ironií. "Teď už jen musíme přijít na způsob, jak je tam dostat všechny do jednoho," uvažuje s pohledem upřeným na výklenek.
(330) Sandstar
'Bože můj,' zavrčí si v duchu Veri. 'Nejraději bych ho tam shodila!' Varis stále mlčí a má na tváři nasazený nečitelný výraz. Je dost možné, že přemýšlí o tom samém, co Veri. Avšak najednou se zatváří mírně překvapeně, když Torwah upřímně pochválí hlupáčka Nika. Popojde k Nikovi. "To bude těžké."
(331) Haňule
Nik: Cukavým pohledem se rozhlédne okolo sebe, od propasti, až k zasněženému dubu a poté zpátky. Na tváři se mu objeví nadšený až maniakální úsměv. "Mohli bychom jim říct, že musí dodržet náš zvyk. Při kterém by museli jít sem. A potom...," odmlčí se a trhne hlavou směrem k ostatním, "Křup." Tiše se zasměje.
(332) Matt
Torwah: Z přemýšlení ho vytrhnou slova, která právě říká Nik a on se nestačí divit. Ještě chvilku na něj zírá. Není schopen pobrat, že tohle vymyslel zrovna on. "Nikdy bych si nemyslel že to řeknu, ale možná v té hlavě přeci jen něco máš," konstatuje trochu protivně, avšak opět z něj zaznívá i uznání. "Pak už jen stačí, aby jste vy dva s Vertou zapálili pomocí magie ohně a máme to v kapse," zaraduje se s rozzářenýma očima, což se u něj stává jen velmi zřídka. "Ano. Křup," potvrdí a chladnokrevně se zazubí.
(333) Sandstar
Veri se ďábelsky pousměje. "A i kdyby, stejně je všechny ohněm usmažím."
(334) Haňule
Nik: Zazubí se, vypadá neobyčejně spokojený. Odcupitá kousek dál a začne nadšeně skotačit ve sněhu jako malé lišče. Zkouší lovit svůj ocas a když se mu to podaří, zapáleně ho začne ožužlávat, u čehož mumlá cosi, co připomíná slova "křupání", "nohy", "ukousnout" a "zabiju".
(335) Matt
Torwah: "Přesně tak. Možná by z nich byla dobrá večeře. To pižmoní maso už se mi začíná hnusit," uvažuje a při zmínce o pižmoním mase se znechuceně oklepe. "Takže jsem si všechno ujasnili a teď stačí jen čekat, než naše milé mrtvolky přicupitají smrti do otevřeného náručí," prohlásí s pocitem zadostiučinění a jde si sednout do kamenného kruhu, přičemž netrpělivě vyhlíží Mračné.
(336) Sandstar
"Bože," zavrčí Veri. "To jsou ti Mrační tak líní, nebo na ně něco spadlo?" Jde vidět, že je velmi netrpělivá na rozdíl od Varise. Ten si spokojeně sedí a nic neříká. Což se neděje často, a to je dosti děsivé. 'Snad to zvládneme,' pomyslí si.
(337) Haňule
Nik: Když se přestane zabývat okusováním svého ocasu, zvedne se ze země a odskáče ke kamennému kruhu, aby se přidal k ostatním liškám ze své smečky. Posadí se a netrpělivě se vrtí.
(338) Matt
Derek: Když uvidí, že k němu jde Ezekiel, věnuje mu menší úsměv. "Také už jsi to tam nevydržel?" zeptá se ho vcelku soucitně a ohlédne se za sebe, jestli už jdou i ostatní. "Já na to totiž tak jako tak musím neustále myslet a tohle mě znervózňuje ještě více," přizná se otevřeně a nespokojeně se zamračí. U toho dál pokračuje k východu, kde se zastaví a kouká na ty kupy sněhu, co přes noc napadaly.
Dunya: Po chvíli následuje ostatní, a když prochází kolem Pampel, promluví: "Doufám, že nejsi po našich řečích v odpočívárně příliš neklidná. Vím, že je to pro tebe velké břemeno. Rozmysli si to. Ještě pořád si jednu z nich mohu vzít na starost já. Derekovi se to sice moc líbit nebude, avšak jejich bezpečí je důležitější než cokoliv jiného," nabídne se znovu obětavě a snaží se působit nadmíru přátelsky. "Páni, to je sněhu. Značně nám to ztíží cestu," vydechne trochu překvapeně, když spatří po příchodu k východu situaci venku.
(339) Sandstar
Lumi: Jen se podívá na tu tunu sněhu, a už se zachvěje. Tohle bude muset podstoupit? A jak je to vůbec daleko? Zamrká a snaží se uklidnit. Nic se jí určitě nestane..
(340) Haňule
Ezekiel: Kývne na Dereka a hořce se pousměje. "Vážně se mi o tom nechce mluvit... Ale nejhorší na tom je, že na to nemůžu přestat myslet. Jakmile se jeden snaží na něco nemyslet, tím spíš na to myslet bude," řekne a nevesele se zasměje.
Když venku spatří obrovské závěje čerstvě napadaného sněhu, cítí se ještě o něco otráveněji. Tímto se teď budou muset brodit...
(341) Yasemin
Derihae: Pokrčí ňufák, pretože sa jej nechce brodiť závejmi. Čo ak v nejakom zapadnem a už ma nenájdu? Opýta sa sama seba. Ale na druhej strane sa jej zdá, že v tej kope studených bielych vločiek bude nenápadnejšia. Hneď jej predstava kamufláže pozdvihne náladu. Otočí sa k Pampel a Dunyi, trošku napjatá, že in privoláva problémy.
(342) Eliška
,,Těžko říct, stále jsem si neudělala obrázek. Ale udělám vše, co bude v mých silách," usmála se na Dunyi Pampel.
(343) Matt
Derek: "Tak to tak vypadá," zabručí ne zrovna moc nadšeně a pokračuje: "že jsme na tom úplně stejně. Teď už si jen přeji, abych tam mohl celou dobu jen mlčky stát a smlouvání obstarali jiní." Rozmrzele se nad tím zahloubá v myšlenkách a popojde dopředu, načež se ujme role prvního a za chodu vyšlapává ostatním cestu ve sněhu.
Dunya: "Dobrá," kývne chápavě. "Hned jsem zase klidnější, ale kdyby jsi kdykoliv během cesty změnila na celou věc názor, dej mi vědět," usměje se na Pampel a její dočasné svěřenkyně. "Pojďme, ať se dostavíme včas," obrátí se posléze na všechny, když si všimne, že Derek jim již prohrabává cestu.
(344) Eliška
,,Děkuji, moc si toho vážím," usmála se na ni Pampel, pokračovala za ní. U toho stále nespouštěla oči z Lumi a Derihae.
(345) Haňule
Ezekiel: Chápavě přikývne na Derekova slova. "Nebude to zrovna snadný úkol," řekne a vydá se za ním po cestě, kterou vyšlapává.
(346) Sandstar
Lumi polkne a opatrně se vydá za ostatními. Mezitím se semtam rozhlédne. Nebezpečí číhá všude.
(347) Yasemin
Derihae opatrne vykročí, akoby sa bála, že pri dotyku jej labiek sa všetko rozbije. No nič sa nestalo a tak vykročí za Lumi sledujúc horizont.
(348) Matt
15. ledna 353, 11:30, planina za Vapouryjským lesem
Teplota se oproti ránu trochu zvýšila - Nyní mohlo být venku okolo -26°C, přestože vítr, který se ráno trochu zklidnil, se nyní shlukoval do občasných silných poryvů.
Již uběhla delší doba od chvíle, kdy se delegace Mračné smečky vypravila ze své jeskyně s jasným cílem - setkat se s druhou smečkou u severního mostu přes Středovou propast. A teď zde stáli a měli ho již co by kamenem dohodil. Viděli též nedaleký kamenný kruh a zelené listí na podivuhodném mohutném stromě blízko něj.
Stačilo se přiblížit ještě blíže a jedna věc byla jistá - Temná smečka už je na místě.
(349) Sandstar
Vertě se rozzáří oči, když je spatří. "Konečně jsou ty koule chlupů tady," utrousí sama pro sebe. Varis se pousměje. Už se těší, až spatří jejich zděšené výrazy. Hah! Lumi zúžila oči, když zjistila, že už jsou Temní na místě. Doufala, že se trochu zdrží.
(350) Eliška
Pampel zpomalila, a trochu nedůvěřivě si vše kolem sebe prohlížela. ,,Držte se u mě," zašeptala Derihae a Lumi.
(351) Yasemin
Derihae stroho prikývne a so záujmom pozoruje Temných. Srdce jej do žíl napumpuje adrenalín, ale snaží sa tváriť ako kamenný socha. Nevzďaľuje sa od Pampel, i keď labky jej horia túžbou bežať. Len nevie či preč alebo vpred.
(352) Sandstar
'Ať se nic nestane, prosím, ať se nic nestane, prosím, prosím, prosím!' Opakovala si v duchu Lumi. Napětím se jí hůře dýchalo. 'Klid, je to jen sraz... Mírumilovný sraz... Snad.'
(353) Matt
Torwah: Konečně je ten moment tu. V dálce vidí skupinu lišek a není pochyb o tom, že se jedná o Mračnou smečku. "Málem jsem tu vyseděl důlek," kývne na Vertu a snaží se nelibostí ve tváři vystihnout, jak moc je mu to proti srsti. "Hlavní ale je, že se vůbec dostavili. Nik se na ně hrozně těšil, že ano?" zatváří se na bláznivého lišáka naschvál přitrouble.
Derek: Nervózně se ošije a hledí ke kamennému kruhu jako zhypnotizovaný, neschopen odtrhnout od něj svůj zrak. "Zachraňte mě někdo, jinak se ztrapním," zaúpí tiše Zekemu do ucha, nechce totiž šířit svou paniku mezi ostatní.
Dunya: Jde jako poslední, na tváři má neutrální výraz a bůhví, co se jí zrovna honí hlavou.
(354) Sandstar
'Já ještě nechci umřít...' pomyslí se vyděšeně Lumi a zírá na kamenný kruh. 'Snad necítí můj strach..'. - Veri:"Já jsem si ten důlek už vyseděla," zavrčí.
(355) Eliška
Pampel se otřepe. Tohle se jí vůbec nelíbí. Zmocní se jí strach z neznámého. Nezná Temnou smečku, nemá ani sebemenší tušení, co by mohli udělat. A právě to ji tak děsí.
(356) Yasemin
Derihae: Čím je bližšie, tým sa jej zdá vzduch ťaživejší a vietor zlovestnejší. Samovoľne sa jej ježí srsť za hlavou. Nemá z toho dobrý pocit, ale svoje obavy radšej prehltne. Nechce im ukazovať, že je taký strašpytel.
(357) Matt
Torwah: "Nebuď taková právě v tu nejméně vhodnou chvíli," okřikne Vertu a znovu se ohlédne jen aby zjistil, že Mrační už jsou skoro u nich. "Tvař se mile. Všichni se tvařme mile a pojďme je přivítat," zašeptá polohlasem mazaně, zvedne se, vystoupí z kruhu a jde druhé smečce s úsměvem na tváři naproti.
Dunya: Mezitím přidá na kroku; nechce už být pozadu a po chvilce je již mezi prvními. Nelze si nevšimnout, že se je Temní nejspíše rozhodli přivítat a zatím působí k jejímu údivu vcelku přátelsky. "Tohle vypadá docela dobře. Možná jsem se v nich zmýlila," konstatuje s pochybami tak, aby to slyšeli jen členové jejich smečky.
Derek: Nevěřícně kouká dopředu a zmateně se podívá na Zekeho. "Buď, anebo je tohle celé jen rafinovaná přetvářka. Stále jim nevěřím ani za mák," odvětí sestře obávajíc se jen a pouze toho nejhoršího. Narozdíl od ní je spíše pesimista.
(358) Eliška
,,Sdílím Tvůj názor, Dereku," promluvila tiše Pampel.
(359) Sandstar
Veri nasadila jemný úsměv. Bere to tak, že jako léčitelka má být ta rozumná, a držet se stále trošku dál. Varis doufá, že takový vřelý pozdrav nevyvolá u Mračných pochyby. Sebemenší chybička může vše zkazit. Jakmile Dunya řekla, že se v Temných mohla zmýlit, Lumi se uklidnila, ale jakmile se Derek zmínil o přetvářce, zase ji pohltil strach a nejistota.
(360) Yasemin
Derihae: Stále sa necíti príjemne, no zatiaľ sa nikto o nič nepokúsil, žiaden priamy útok, tak jej napäté labky trošku povolili a nezdalo sa, žeby chceli rýchlo utekať. Zatiaľ sa zdali byť vskutku prívetivý. "Ale najsladší jazyk má najostrejší zub," špitla potichu sama pre seba, zastrihala ušami a pozrela sa na svoju smečku.
(361) Eliška
Pampel v mysli přemítala o tom, co má udělat a co ne. Hodněkrát se už dostala do nějaké bitky, ale s vlky, ne s liškami. A vždy jí někdo silnější pomáhal. Věděla, že vlci u nich v Lunarii bývali ve většině případů naprostí idioti. Ale tady se potýkala se stejným druhem, jako byla ona sama. Liška je o hodně chytřejší a mazanější. S tímhle neměla žádnou zkušenost.
(362) Matt
Torwah: Dál se snaží usmívat se jako učiněný anděl, a jakmile se dostane dostatečně blízko k nim, promluví naoko velmi přívětivě: "Zdravíme vás, přátelé! Už jsme se začínali obávat, jestli vás cestou nepotkaly nějaké komplikace. Byla by to převeliká škoda." Při vyslovení posledního slova lítostivě popotáhne žalem a pokračuje: "Konečně jsme se tu však sešli. Já jsem Torwah. Smím znát vaše ctěná jména?" zašvitoří slušně a vysekne jim poklonu.
Fryxë: Stojí těsně za Torwahem a pozorně naslouchá všemu, co řekne. "Fryxë. Jsem Fryxë," vypraví ze sebe nakonec a zatváří se, jako kdyby to byla ta nejoslnivější věc, kterou kdy řekl. "Teplota je pod bodem mrazu. Bude padat zmrzlá voda," prohodí ještě jen tak mimochodem a zasněně se zahledí do nebes.
(363) Sandstar
Veri něco tiše bručivě prohodí. Asi něco na způsob, co to je ve smečce za idioty. Lumi mezitím pozoruje, co dělají druzí ze smečky.
(364) Matt
Dunya: Stále s velkou dávkou nevěřícnosti naslouchá tomu, co říká Torwah, načež odvětí: "Také vás zdravíme. Trochu nás bohužel zdržel sníh, za to se velmi omlouváme. S něčím takovým jsme nepočítali," začne smířlivým hlasem vysvětlovat. Řečnění jí vcelku jde a ani se u toho moc nezadrhává. "Moje jméno je Dunya. Moc mě těší," představí se a dovolí si malý nevinný úsměv, i když sdílí skepsi ostatních.
Derek: Stojí v davu a sem tam se ohlédne, co na to říká Zeke. "Já jsem Derek," zamumlá po delším váhání sotva slyšitelně a dodá: "Potěšení je na naší straně. Nejspíš. Možná." Poodstoupí ještě více dozadu a hledí tam, odkud přišli - Je vidět, že by se tam nejraději rozeběhl.
(365) Sandstar
Veri:"Já jsem Veri, léčitelka. Těší mě."
Varis:"A já jsem Varis," řekne docela chladně.
Lumi se raději nepředstavuje.
(366) Eliška
Pampel se opatrně postaví před Deri a Lumi, aby je případně zakryla. Nehodlá se představovat, prostě mlčí. Pokud budou trvat na tom, že i ona musí promluvt, pak ano, promluví. Bylo jí to velmi nepříjemné.
(367) Yasemin
Derihae: Nepokladá za vhodné sa predstavovať. Za jedno je len škvrňa oproti ostatným a za druhé necíti sa natoľko v bezpečí aby im prezradila svoje meno. Spýtavo sa pozrie na Lumi, zaujímalo by ju či je na tom podobne. Keď sa ocitne za Pampel, trošku ju to upokojí a zvedavo vykukne spoza nej snažiac sa byť nenápadná.
(368) Matt
Torwah: "Chápu. Nám také sníh značně ztížil cestu, avšak z touhy po setkání s vámi jsem si pospíšili," poznamená pohnutým hlasem. "A jak se jmenujete vy? Mám dojem, že jsem vaše jméno zjevně přeslechl. Ta kouzelná liščata jsou vaše?" obrátí se na Pampel rovnou s dvěmi otázkami a samozřejmě nešetří chválou. "Snad nevadí, že jsem tak smělý," dodá ještě rychle.
Fryxë: Celou dobu horlivě přikyvuje při každém slově, jež Torwah řekne a hledí u toho stále na nebe. "Sníh. Zkrystalizovaná voda. Spadne na zem a je z něj nechutná břečka. Máme ale štěstí, že nejsou teploty nad nulou, jinak by hrozilo, že zkapalní," pronese důležitě a při zmínce o zkapalnění se zatváří, jakoby se snad jednalo o katastrofu s nedozírnými důsledky.
(369) Haňule
Ezekiel: Nedůvěřivě si prohlíží smečku Temných a musí souhlasit s Derekem. Sice vypadají přátelsky, ovšem to může být i horší znamení, než kdyby na ně rovnou zaútočili. Ale ať už jim něco hrozí, nebo ne, rozhodne se zatím s nimi hrát tu jejich hru. "Jsem Ezekiel, léčitel," představí se.
(370) Haňule
Nik: Jeho oči divoce těkají po Mračné smečce, vykuleně si prohlíží všechny jejich členy a netrpělivě přešlapuje na místě. Působí spíš jako zmatené lišče, než jako dospělý člen Temné smečky. "Nik," představí se a bez mrknutí hledí na protější smečku.
(371) Sandstar
Veri nechápe, proč s sebou tahali ještě zdaleka nedospělé lišky. Neměli žádný důvod. 'Nebo ano? Co když ti na první pohled spravedliví a hodní Mrační taky mají nějaký plán? Ne, to je blbost. Není to možné.' Prohlíží si ostatní Mračné lišky. Hlavně ji zaujme amulet Pampel.
(372) Eliška
,,Jméno není důležité, je to jen nepodstatná nálepka na charakteru. Ale chcete-li, jsem Pampel," odpověděla Torwahovi, ,,a tohle jsou pouze mé svěřenkyně." Působila chladně a vyrovnaně, uvnitř ji však stále spalovala nejistota.
(373) Matt
Dunya: Poslouchá, jak se všichni navzájem představují. Tváří se netečně, a proto je docela těžké uhádnout, na co zrovna myslí. Ještě pár vteřinek mlčí, načež si odkašlá a promluví: "Vypadá to tedy, že už máme všechno představování a veškeré formality za sebou," konstatuje opatrně a trochu nejistě pohlédne na členy Temné smečky. "Co kdybychom tedy bez dalšího zdržování začali s vyjednáváním?" navrhne s nadějí v očích. Už by mileráda měla tohle všechno z krku a je to na ní dost vidět, přestože dvakrát zvažuje každé slovo před jeho vyslovením a chová se velmi zdvořile. Po očku pokukuje po Derekovi a ostatních, aby také něco řekli
Derek: Když jeho sestra prohlásí, že už by měli začít, jeho obličej působí vcelku směšně. Nejprve je rád, když si uvědomí, že čím dříve začnou, tím dříve i skončí. Poté trochu pobledne v momentě, kdy se na něj podívá jeho sestra a nakonec zrudne a vykoktá: "Jistě. Skončeme- Chci říct, začněme s mluvením." Vzápětí si však uvědomí, jaký nesmysl vyslovil, zezelená a vypadá to, že ho brzy trefí šlak.
(374) Matt
Torwah: "Dovolím si vám oponovat - Důležité to vcelku je; nějak vám přeci říkat musím," usměje se na Pampel a pokouší se, aby to celé vypadalo uvěřitelně, přestože ve skutečnosti celou jejich smečkou opovrhuje. "Výtečný nápad!" pochválí Dunyinu iniciativu a dodá: "Tradice jsou však tradice. Musí se dodržovat. Nejprve všichni členové smečky najednou vhodí do propasti z támhletoho výklenku listy ze Stromu věčnosti na znamení toho, že přicházejí v míru. Nejprve my, a poté vy," prohlásí a ukáže tlapou na strom a na výklenek.
(375) Eliška
Pampel se na výklenek pochybovačně podívala: ,,Je to bezpečné?" začichala tím směrem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama